Zazila jsem zase maly zazrak, protnuti dusi.... Povidani s prof. Halikem se mi navzdycky vryje do pameti.
A je mi dobre. Zachumlana v hnizdecku milovanych pratel Radky a Toma.
Ta láska
Ta láska
tak prudká
tak křehká
tak něžná
tak zoufalá
Ta láska
krásná jako den
a špatná jako počasí
když počasí je špatné
Ta láska tak pravdivá
ta láska tak nádherná
tak šťastná
tak veselá
a tak nicotná
třesoucí se strachem jako dítě když je tma
a sama sebou si tak jistá
jako muž v noci vědomý si svého místa
Ta láska která jiné strašila
že ji pomlouvali
že z ní celí zbledli
Ta láska číhavá
protože my na ní číhali
Uhnaná zraněná podupaná
zmlácená popíraná zapomenutá
protože mi ji popoháněli
zraňovali udupávali
mlátili popírali zapomínali.
Ta láska úplně celá
pořád tak živá
a naplněná sluncem
To je láska tvá
to je láska má
ta co byla
Ta věc každý den nová
která se nikdy nezměnila
opravdová jak rostlina
tak rozechvělá jako pták
tak horká tak živá jako léto
Můžeme zapomenout
a pak znovu spát
probouzet se trpět zestárnout
znovu spát
snít o smrti
vzbudit se usmát se a smát
a omládnout
Naše láska zůstane tady
paličatá jak mezek
krutější než paměť
hloupější než lítost
něžnější než vzpomínka
chladnější než mramor
krásnější než den
křehčí než dítě
Dívá se na nás s úsměvem
a mluví k nám bez řečí
Já ji poslouchám a chvěju se
a křičím
křičím za tebe
křičím za sebe
Tolik tě prosím
za tebe a za sebe za každého kdo miluje
za každého kdo miloval
Ano já křičím na ni
za tebe za sebe za všechny ostatní
které neznám
Zůstaň tady
tam kde jsi
tam kdes byla dřív
Zůstaň tam
Nehýbej se
Neodcházej
My co jsme byli milováni
my na tebe zapomněli
Ty na nás nezapomeň
Jenom tebe nám dala země
Nenechej nás žít chladně a temně
hodně daleko vždy
a není důležité kde
Dej nám o sobě vědět
Mnohem později na okraji lesa
V lese paměti zas
vynoř se náhle z šumu a hluku
podej nám svou ruku
a zas nás spas.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.